Tkáně (Textus)

=soubor buněk stejného původu se shodným nebo podobným tvarem, společně tvoří orgány -> každý orgán je složitý tkáňový systém

- histologie= věda, která se zabývá mikroskopickým studiem tkání a orgánů

- produktem tkáňových buněk je mezibuněčná hmota (vlákna, amorfní hmota), tkáňový mok- zajišťuje výživu buněk

u živočichů rozlišujeme 4 základní typy tkání:

1. krycí a výstelková tkáň (=epitel)
2. pojivová tkáň (=vazivo, chrupavka a kost)
3. svalová tkáň (=příčně pruhované svalstvo a hladké svalstvo)
4. nervová tkáň

 1. tkáň výstelková - epitel

- slouží ke krytí povrchu těla, k vystýlání tělních dutin a sama také vytváří i některé orgány, je tvořen jednou či více vrstvami buněk k sobě těsně přiléhajicích, nasedají na bazální membránu/laminu

- buňky jsou k sobě těsně přilehlé a spočívají na:

bazální lamině- odděluje je od ostatních tkání, má několik funkcí: zprostředkovává výměnu určitých látek mezi tkáněmi, uplatňuje se při regeneraci (hojení ran) a umožňuje správný vývin tkáně (správnou orientaci, popř. migraci epitelových buněk)
- nemá cévní zásobení (nejdou tam cévy, které vedou krev, živiny...)
- probíhá prolínání (difúze) - z hlubších vrstev tkání prolínají živiny

Obrázek: invaze a tvorba metastáz- narušení bazální laminy

- buňky epitelu mohou být ploché (dlaždicové), krychlové (kubické) nebo válcovité (cylindrické)

- podle utváření (neboli morfologie) rozlišujeme typy jednovrstevného epitelu:

1. plochý epitel, 2. kubický epitel a 3. cylindrický epitel

- jednovrstevný plochý- vystýlá vnitřní povrchy cév a vnitřní povrch dutiny břišní, jednovrstevný kubický- základ stavby štítné žlázy, jednovrstevný cylindrický- výstelka střev nebo průdušinek

- víceřadý cylindrický ep.- výstelka dýchacích cest, vícevrstevný dlaždicový ep.- v pokožce, vícevrstvený cylindrický ep.- v močové trubici, přechodný ep.- z několika různě velkých vrstev, vnitřní strana močového měchýře

Rozeznávání typů podle funkcí

a) krycí a výstelkový- chrání vnitřní i vnější povrch těla a orgánů, např. pokožka nebo povrch trávicí trubice
c) žlazový- sestaven z buněk schopných přijímat různé látky, zpracovávat je a vylučovat výsledný produkt (vylučují sekrety nebo exkrety)
-sekreční - slinné (enzymy, voda)
-exkreční - produkují odpadní látky (pot)
-inkreční - produkují hormony (přímo do krve)
d) resorpční- tvořen buňkami, jež přijímají svým volným povrchem látky, zpracují je a transportují do cév, vystýlají vnitřní povrch dutých orgánů (vnitřní část střeva, umožní vstřebávání látek do krve)
e) smyslový- obsahuje buňky citlivé na fyzikální a chemické podněty z okolí, podráždění -> signál nervovým buňkám -> do vyšších center mozkových, např. buňky oční sítnice, sluchové buňky vnitřního ucha a další...(chuť, čich..)

f) zárodečný- podkladem pohlavních žláz (vaječníky x varlata)

Histologické vyšetření= mikroskopické vyšetření vzorku tkáně, který byl odebrán z těla pacienta při operaci nebo biopsii (tj. odběrem malého množství materiálu z vyšetřovaného orgánu nejčastěji pomocí speciální duté jehly)

 

2. tkáň pojivová - pojivo (textus conjunctivus)

= vazivo, chrupavka a kost, diferencuje se z mezodermu (u člověka vzniká mezoderm během třetího týdne vývoje embrya, kdy se dvouvrstevné embryo během gastrulace přemění na embryo trojvrstevné)

- významná pro opěrnou soustavu, součástí většiny orgánů, v organismu zastává mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, ukládá tuky, účast při obraně proti infekcím, při hojení ran

- základní složky každé pojivové tkáně:

1. buňky- nap. tukové buňky-střádají zásobní látky, makrofágy- podíl na imunitě
2. vlákna - kolagenní, elastická, retikulární
3. mezibuněčná hmota - obsahuje velmi malé částice, vytváří ho specializované buňky, vyšší zastoupení než podíl buněčné složky, v pojivové tkáni obsahuje: 

• fibriální (vláknitou) složku- šlachy a vazy, tvořena vláknitými bílkovinami (kolagenem a elastinem)
• amorfní složku- tvořena glykosaminoglykany a glykoproteiny, ve chrupavkách

• fibroblasty= protáhlé buňky, přiložené k povrchu vazivových vláken, pokud dojde k nárůstu tvorby bílkovin, výrazně zvětšují svůj objem, fibra (=vlákno), blastein (=tvořit), schopnost produkce všech složek mezibuněčné hmoty, regenerační kapacita- hlavní zdroj materiálu vyplňující jizvy při zranění, produkují základní vazivovou hmotu
• fibrocyty- vytvářejí se z fibroblastů, jsou menší a obsahují méně buněčných organel, mezi nimi také buňky tukové a makrofágy (-pohlcují cizorodé částice)

1. Mezenchymové vazivo- nejjednodušší formou, embryonální tkáň, z níž se vyvíjí další tkáně (zejména pojivo, svalstvo a cévy)
2. Rosolovité vazivo- přítomné v pupečníku
3. Kolagenní vazivo- nejrozšířenější, podle obsahu složek a fce ho dělíme na:

• řídké kol. vaz.- vyplňuje prostory mezi jednotlivými orgány
• tuhé kolagenní vazivo- tvoří šlachy a vazy
• elastické vazivo- vazy v páteři
• retikulární vazivo- spoluvytváří mízní uzliny, slezinu a kostní dřeň
• tukové vazivo- obsahuje adipocyty (tukové buňky)- v nitru najdeme velké kapky tvořené tukovými látkami- triacylglyceroly- podkožní vrstva tuku pomáhá formovat povrch těla, tukové zásoby na ploskách u nohou tlumí otřesy při nárazech, tuk špatně vede teplo -> tepelná izolace, např. tukové pouzdo ledviny drží ledviny na místě, jeden z nejvýznamnějších zdrojů energie
• I. Vazivo

  a) tuhé
  - kolagenní vlákna - bílá barva
  - tvoří šlachy, vazy, kloubní pouzdra
  b) řídké - vmezeřené - intersticiální 
  - mezibuněčná hmota a buňky
  - obaluje orgány a vyplňuje prostory mezi orgány
  c) elastické
  - elastická vlákna
  - pružná, nažloutlá barva
  - páteř
  d) tukové
  - tukové buňky vyplněné kapkou tuku
  - ledviny
  e) lymfoidní - retikulární
  - retikulární vlákna, která tvoří síť
  - oka sítě jsou vyplněna speciálním druhem bílých krvinek - lymfocyty
  - základ mízních uzlin (obranné reakce)

• Kostní tkáň- znakem- vysoká mineralizace mezibuněčné hmoty (submikroskopické krystaly hydroxiapatitu- ty jsou vázány na kolagenní vlákna) -> souborně se organická složka kostní hmoty nazývá ossein, ve stáří podíl anorg. látek roste -> křehčí kosti

• Osteoblasty- aktivní kostní buňka krychlového tvaru, velké množství organel, dlouhými výběžky si předávají živiny odčerpávané z krevních cév

• osteocyt= kostní buňka v klidovém stadiu, nedělící se buňka vzniklá z osteoblastu. Osteocyty jsou lokalizovány v lakunách kostní tkáně a svými výběžky spolu vzájemně komunikují

• Osteoklasty- mnohojaderné, nachází se na místech, kde dochází k přestavbě kostní tkáně, produkují enzymy, jimiž odbourávají kostní tkáň-> zbytky degradované tkáně pak vstřebávají -> vzniká prostor pro výstavbu nové kostní hmoty

 

 

III. Kostní - os
- buňky - osteocyty
- vlákna - kolagenní, elastická
- mezibuněčná hmota
- osteocyty se nachází ve stěnách lamel à ploché destičky, které tvoří povrchovou plochu kosti
- složka
a) ústrojná - ossein, pružnost kosti
b) neústrojná - anorganická, vápenaté a fosforečné soli, pevnost a tvrdost tkáně
- mineralizace - ukládání solí do organismu

 

3. tkáň svalová

- má schopnost kontrakce (smrštění svalových vláken)

I. Hladká svalovina
- se skládá z podlouhlých, vřetenovitých buněk, které mají uprostřed jádro, jsou spojeny vazivem
- pracuje pomalu, je neunavitelná, nemůžeme ji ovlivnit vůlí
- je inervována vegetativními nervy (útrobní) à mimovolní - autonomní
- žaludek, střeva, močový měchýř

II. Srdeční svalovina - myokard
- je typem příčně pruhované svaloviny
- inervace je autonomní
- špatná schopnost regenerace

III. Příčně pruhovaná svalovina - kosterní
- skládá se ze svalových vláken = svazky
- vlákna dlouhá až 12cm, jsou vícejaderná, uvnitř myofibrily
- inervace volní - ovlivňování vlastní vůlí
- nervy mozkomíšní
- činnost je řízena mozkovou kůrou, velký výkon ale snadno se unaví

MYOFIBRILA 
- se skládá ze dvou bílkovin - aktin a myosin
- základní kontraktivní jednotka, je ve všech svalovinách
- bílkoviny se přes sebe přetáhnou à kontrakce

 
REGENERACE TKÁNÍ
- závisí na cévním zásobení (do jaké míry se dostávají živiny, kyslík...)
- po narození ztrácí schopnost dělení
- regenerace je obnova tkání, je to náhrada za funkčně rovnocennou tkáň